Lupínková pilka

Řezání lupenkovou pilkou, patří mezi elementární šperkařské dovednosti.

Naučit se zacházet s pilkou vyžaduje na počátku trochu trpělivosti a pozornosti, ale možnosti které se vám ve zlatnické práci otevírají s tímto nástrojem za to rozhodně stojí. Vyřezávání samo o sobě je atraktivní technikou. Nápaditě prořezávaná brož, prsten apod. je velmi elegantní kategorií šperku. Pokud se hned od začátku naučíte s pilkou správně zacházet ušetříte spousty zlámaných pilek. Budeme potřebovat jen dobrý „oblouk” tj. rám pilky a kvalitní jemné ostré pilky (plátky, lupínky).

Pilky mají specifický způsob značení hrubosti (hustoty zubů) hodnotami 0/8 až 8 viz tabulka:

---

značení   /	šířkařezu mm   /	početzubů na 1cm
0/7	0,16	38,5
0/6	0,18	32
0/5	0,2	28
0/4	0,22	26,5
0/3	0,24	23,5
0/2	0,26	22
0	0,28	20,5
1	0,30	19
2	0,34	17,5
3	0,36	16
4	0,38	15
5	0,40	14
6	0,44	13,5
8	0,50	11

---

90% běžné zlatnické práce se dělá pilkami hrubosti 0/2 či 0/3. Na extrémně jemné práce využijete tu a tam pilky 0/6 a na nějaké hrubší práce či materiály jako je dřevo, plasty, kost apod. se můžou hodit pilky hrubosti 3 a víc. Běžné modelářské pilky se na šperkařskou práci nehodí, osvědčené jsou značky jako Antilope nebo Vallorbe a prodávaji se ce specializovaných obchodech pro zlatníky.

zlatnické nářadí:

ADVANTAGE

SWAH

AUREN

Pilka se drží kolmo k řezanému materiálu, při dlouhých rovných řezech se může mírně naklonit popředu.

Jemné zoubky řezaji při pohybu dolů. Na pilku se netlačí, jen se vede ve stopě, proto se nedrží v pěstí ja kladívko, ale jen třemi prsty podobně jako se drží tužka. Tak máme při ovládání pilky větší cit a obratněji se vyřezávají členitější tvary.

Na začátku řezu se nejdřív udělá několik pomalých tahů zdola nahoru. V tomto směru pilka sice neřeže, ale vypiluje v materiálu mělký žlábek, který udrží plátek pilky ve stopě až budete opravdu řezat.

Řezejte celou délkou pilky, aby se zoubky optřebovávali rovnoměrně. Při řezání ostrých zákrut se pohyb nahoru a dolů nesmí zastavit, aby měl plátek čas si vypilovat dostatečně širokou stopu pro volný pohyb. Zpozorněte a zpomalte na konci řezu, pilka se do ztenčeného materiálu snadno „zahryzne“ a zlomí.

Vnitřní otvory ve výrobku se vyřezávají tak, že se nejprve vyvrtá dirka blízko linie řezu. Pak se plátek v rámu pilky na jedné straně uvolní, navlékne se na něj výrobek a zase upne jak jsme si již popsaly. Až vyřežeme žádaný tvar stejným způsobem výrobek z pilký zase vyjmeme.

Přeji mnoho trpělivosti a radosti s lupenkovou pilkou. Komu se hned od začátku nedaří, ať nevěší hlavu. To co jde hned od začáku samo, nepšináší skutečnou radost a uspokojení.

Vkládání plátku do rámu

Nejdřív se musí správně upevnit plátek . Nejlépe tak, že si zobáček u horní matky rámu opřeme o desku stolu. Povolíme obě křídlové matky a odstraníme zbytky starých zlámaných pilek. Nový plátek se založí do rámu pod horní šroub, pak se rám stlačí (napruží) hrudníkem proti desce stolu a založíme plátek pod dolní šroub a dotáhneme obě matky. Křídlové matky se utahují pevně, ale ne kleštěmi, protože příliš velkou silou bychom zničily závit. Když držíme pilku  v ruce tak, jak se sní řeže, směr zoubků připomíná vánoční stromeček. Napnutá pilka vydává zvonivý strunný tón.

Cesta ke šperkařskému mistrovství je dlážděná stohy zlámaných pilek. :-)