Různé techniky upevnění kamenů ve šperku jsou vrcholem pyramidy šperkaské alchymie.

Konzervativní postupy jsou mnoha generacemi vypilované k funkčí donalosti, jsou prověřené i v estetickém účinku. Pokročilejší postupy vyžadují značnou trpělivost, neboť jejich základní zvládnutí vyžaduje přinejmenším desítek hodin nácviku.

Hlavní techniky zasazení kamenů lze vzájem kombinovat a díky nezadržitelnému technologickému vývoji lze do této konzervativní disciplíny stále přinášet nová řešeni a pomáhat si novými sofistikovanými nástroji.

Základní techniky

Hladká obruba

Základním stupněm uchycení kamene ve šperku je tzv. hladká obruba v zlatnickém slangu cargle. Tvoří jí tenký pásek plechu přimknutý k obvodu kamene a přehrnutý nepatrně přes okraj drahokamu tak, aby z něj co nejméně zakryl.

Nejjednošší je výroba cargle pro ploché kameny tvaru kabošon nebo také mugle.

Princip je stejný i pro uchycení briliantového výbrusu, jen je třeba nechat v cargli prostor pro spodní x-boký jehlan kamenu.

Je několik možností jak vyrobit takovou obrubu. Začátečníkům doporučuji, tzv. dvojtou cargli, skládající se z vnějšího a vnitřního pláště.